Úvodní slovo ...

Vážení přátelé

      Již jako dítě jsem se zamýšlela nad tím, jaký kompas ve mně říká: " To nedělej - to je špatné, to udělej - to je dobré. "
        To je špatné signalizuje strach, úzkost ...
        To je dobré se promítá jako radost, nadšení, krása ...
        Vzpomínám si s jakou úzkostí jsem chodila do náboženství, jaký soucit a zároveň pocit křivdy ve mně vzbuzoval rozpor v kázání a v následném konání člověka, který mě sice učil slovo Boží, ale v zápětí bil po prstech mé kamarády. Od té doby vnitřně vím, že vyžaduje - li ode mne někdo naučené nebo doporučené projevy a slovní formulace pod pohrůžkou trestu nebo zavržení, je to jen proto, že mu uniká obsah té, které myšlenky.
        Všichni lidé hledají smysl života - tedy Boha. YMCA je jednou z možností, jak pomoci sobě i druhým, pokud ovšem Boží principy - lásku, toleranci, přátelství, krásu, radost, spravedlnost..... nebudeme doplňovat, eventuelně zaměňovat těmi světskými - žárlivostí, podezíravostí, vyvyšováním se, pomluvami, zavrhováním a značkováním na správně věřící, málo věřící, eventuelně nevěřící...
        Kristovo evangelium - tedy dobrá zpráva je pro mne zvěstováním, nadějí, že všichni lidé pochází z Boha, jsou tedy schopni vedle sebe žít v lásce, budou - li žít Božími principy, ne se ohánět sice moudrými, leč jen slovy.
        V praxi, tedy v životě to pro mne znamená jen jedno :
        Jestliže zavrhnu někoho, kdo hledá smysl života ( tedy Boha ) jinak než já, třeba chybuje, nebo ještě tápe, nedám - li mu to nejlepší, co v sobě mám - lásku, podporu, soucit, pocit naděje, stane se, že moje ( sice poutavě vykreslené a ozvučené ) snažení ztratí tvořivý obsah, smysl - Boha.

                                                                                                                                                                Jiřina Hudecová